LIDOVÉ NOVINY

* LN Před třemi lety jste začal zásadně měnit Slovenskou televizi. Proč to bylo potřeba?
Její značka byla zcela zlikvidovaná. V roce 2003, kdy jsem ji přebíral, neměla žádnou váhu u veřejnosti, měla jen staršího diváka, mnozí ji už ani neměli naladěnou. Dále bylo třeba určit oběma programům zaměření a cílovou skupinu. A zastavit finanční kolaps televize. Když jsem přicházel, dlužila 590 milionů a jeden věřitel jí dokonce hrozil exekucí a obstavením účtů.

* LN Jak se do problémů dostala?
Na rozdíl od České televize, Slovenská začala de facto fungovat až po rozdělení federace v roce 1993. Deset let poté jsem se stal třináctým ředitelem. Do té doby se STV nemohla vyvíjet, protože mí předchůdci častokrát nezvládli funkci osobně anebo televizi brutálně zneužili pro politické cíle. Do mého nástupu neřídili STV ředitelé a jejich managementy, ale lobbistické, zájmové skupiny a externí prostředí, jehož rozkazy ředitelé plnili. Dělo se tak prostřednictvím externích smluv, z nichž řada byla nevýhodných, některé nevypověditelné, část jich funguje dodnes.

* LN Dalo se v tehdejší STV stavět alespoň na něčem?
Sice jsme propustili polovinu lidí, ale zůstali tam tací, o něž jsme se mohli odborně opřít. Pro překlenovací období se také dal výrazně využít padesátiletý archiv filmů, když jsme radikálně, o víc než tisíc hodin, snížili vlastní výrobu. Jinak bylo třeba STV úplně přebudovat.

* LN Kdo především přišel o práci?
Propouštěli jsme napříč celou institucí, včetně hlasatelek. Chtěli jsme, aby zůstali lidé akčnější, kteří jsou schopní vykonávat víc činností než jen jednu specializovanou. Po propouštění jsme řadu částí výroby zajišťovali externě.

* LN Netrpěla kvalita, když jste služby objednávali zvenčí?
Často se vytváří iluze o dobrých, zasloužilých osvětlovačích, střihačích atd. Jako bychom zapomněli, jak rychle se vyvíjejí technologie. Na SuperStar jsme nasadili nejlepšího zvukaře STV, ale ukázalo se, že neumí pracovat s novou digitální technologií, kterou jsme koupili. Externí prostředí bylo často mnohem dál než ospalá STV. Do nové techniky bylo třeba investovat čtyři sta milionů korun.

* LN Čím jste ozdravili finanční chod STV?
Změnili jsme vnitřní financování, zavedli ekonomické softwary - na některých úsecích se účtovalo ručně, pracovalo se v editoru T602, neexistovaly ani výrobní systémy běžné v jiných televizích. Tlačili jsme na to, aby ceny za výkon stanovené uvnitř televize byly porovnatelné s výkony v externím prostředí. Dále: zavedli jsme, jak je běžné v soukromých firmách, generální ředitelství, které je držitelem licence ze zákona a určuje strategii. A studia Bratislava - které do té doby fungovalo jen na papíře -, Košice a Banská Bystrica jsou výrobní složky, které dodávají, co si od nich generální ředitelství objedná.

* LN Byli jste kritizováni, že jste založili několik dceřiných společností s ručením omezeným. Nevyhýbali jste se tak povinnosti zadávat veřejné zakázky?
Ne. Založili jsme šest eseróček, abychom odlehčili chodu STV. Firmy fungují jako samostatné, jsou flexibilnější, ale přitom pod absolutní kontrolou STV. Například 1.2 Media, výhradní prodejce reklamního času STV, obchoduje přímo na účet televize. Bez další, STV Broadcasting, bychom nikdy tak rychle nepostavili tři vlastní vysílače, a nesnížili tak o několik milionů poplatky radiokomunikacím.

* LN V Česku se stále diskutuje, jak by měly vypadat dva hlavní programy České televize. Server Mediálne.sk píše, že například z Jednotky STV jste vy udělal „druhořadou videopůjčovnu“.
Nikde ve slovenské legislativě není přesně řečeno, jak konkrétně má vypadat veřejnoprávnost. Můj management byl první, kdo to definoval, což následně ukázalo i neuspokojivý zákonný rámec, v jakém se STV nachází. Dali jsme si heslo, které bylo na všech počítačích STV: „Naším zájmem jsou naši diváci, občané Slovenské republiky, kteří jsou zároveň majiteli STV.“ Zatímco Dvojku jsme definovali jako menšinovou pro náročnějšího diváka, Jednotka je rodinná, masovější, komerčnější - stále má ale daleko do tvrdé komerce, například jsem zakázal vysílat erotiku. Jednotka musela najít diváka, také aby využila zákonný limit reklamy. Povedlo se: omladil se divák, STV je jednoznačná dvojka na trhu.

* LN Na Slovensku hledala SuperStar vámi vedená veřejnoprávní STV. Jsou pro televizi veřejné služby takové agresivní formáty jediné, jimiž lze v rámci stárnoucí populace přilákat mladé?
Má-li veřejnoprávní televize ovlivňovat i mladé, musí je k sobě nejdřív něčím připoutat. Díky SuperStar jsme k STV přitáhli mladého diváka, který si tak začal všímat i dalších jejích programů. SuperStar navíc není agresivní, je to rodinný program, jenž dokázal před obrazovku posadit všechny generace. Byl to jeden ze způsobů, jak vrátit STV do hry. Na rozdíl od ČT tehdy vůbec ve hře, na trhu, nebyla.

* LN Své „Volejte řediteli“, které jste začal v televizi Joj, jste měl i v STV. Bylo to nutné?
V čase obrovských mediálních ataků na vedení STV jsem využil tento prostor, abych lidem věci vysvětlil. Pořad se vysílal jen v průběhu reformy, dnes, když je STV stabilizovaná, už nemá opodstatnění.

* LN Na televizi Febio, kterou nyní vedete, nic takového nebude?
Rozhodně to nemám v plánu.

* LN Jste ve funkci generálního ředitele, František Fenič se představuje jako vizionář stanice. Nebojíte se dvojakosti vedení?
Absolutně ne. Oběma nám jde o to, aby Febio uspělo: panu Feničovi z hlediska jeho jména, jež má velkou váhu, a mně z hlediska manažerského, chci pomoci vybudovat novou digitální stanici.

* LN Zvládnete jako Slováci postavit úspěšnou českou stanici?
Pan Fenič tu třicet roků žije, mluví perfektně česky, v tom problém není. A já budu mluvit slovensky, aby si lidé v Česku zvykali na slovenštinu. Věřím, že jednou z Febia bude československá televize.