ČESKÁ MÉDIA.CZ

ČESKÁ MÉDIA.CZ - Nedělní rozhovor: Fero Fenič: Chceme být ti „třetí vzadu“.                        14.05.2006

NEDĚLNÍ ROZHOVOR: FERO FENIČ: Chceme být ti „třetí vzadu“.

Česko - slovenský režisér, scénárista a producent žijící přes třicet let v Praze Fero Fenič je zakladatelem nezávislé filmové a televizní společnosti FEBIO a ředitelem mezinárodní přehlídky filmu, televize a videa FEBIOFEST. Feničův projekt televize FEBIO  TV získal jednu ze šesti nových digitálních licence.

ČM: Co bylo podle vás rozhodující pro to, že vás RRTV vybrala do balíčku prvních šesti držitelů digitální licence?
F.Fenič: Zní to možná neskromně, ale myslím, že jsme měli nejlepší  a nejsmysluplnější projekt. Mnoho projektů se opíralo o chybné podklady. Například projekt televize Barrandov argumentoval tím, že má bohaté zázemí českých filmů. Podle odborníka, u kterého jsme si tuto informaci ověřovali, má podíl na právech jen asi 9 filmů! Všechny filmy totiž spravuje Bonton film Zlín, protože patří státu. O tyto filmy se může ucházet kdokoliv, tedy i my a Barrandov nemá a nebude mít před námi žádnou přednost - pokud za práva k filmům nezaplatí více než jiný zájemce. Nebo jiný projekt argumentoval spoluprací se střední filmovou školou. Zjistil si vůbec někdo, kolik těch několikaminutových filmů je taková škola vůbec schopná ročně vyprodukovat a že má vlastně velmi limitovaný potenciál, který nevydá ani na několik hodin vysílání, přičemž celoroční vysílání televize zna mená zaplnit asi 8 750 hodin…?!  Projekt FEBIO TV má slabé místo pouze v tom, co máme společné s ostatními držiteli licence, a to že nevíme, jaká bude penetrace a jak brzy se digitální vysílání rozšíří mezi diváky. Ale pokud jde o koncepci, tak máme zcela jasno. Už před více než dvěma lety jsme se charakterizovali jako televize pro lidi v produktivním věku, pro diváky od 15-ti do 55-ti let. Pokud si dobře vzpomínám, tak například Prima  se v té době označovala za rodinnou televizí a Nova spokojeně akceptovala, že je televizí převážně pro starší lidi. Dnes se najednou  obě současné komerční televize začínají obracet právě k divákům podle námi deklarovaných  kritérií. Možná je to náhoda, ale možná také jsme upozornili na skutečnost, že jsme si na trhu dost jasně našli své místo. U některých dalších budoucích digitálních televizí tak jasně definovanou koncepci postrádám. Možná ji mají, ale na rozdíl od nás ji tak jasně necítím. Na každý pád je však třeba upřesnit některé nepřesné formulace, které se objevily o nás v některých médiích a které nás přirovnávaly k ČT 2, nebo charakterizovaly jako intelektuálnější a tzv. artový tv kanál. FEBIO TV však bude normální komerční televize,  protože takovou musí být, aby si mohla na sebe vydělat.V hlavních vysílacích časech budeme samozřejmě zařazovat pořady, které budou schopné oslovit diváky napříč sociálním a věkovým spektrem. Pouze se nechceme spokojit jen s tím, s čím se spokojují stávající komerční televize a chystáme se hledat i jiné cesty a nabízet i jiné typy pořadů , které by mohly oslovit diváky komerční televize . Spokojíme se s menším, ale vytříbenějším,  okruhem diváků.

ČM: Už jste narazil na skutečnost set-top boxů. Bude se vaše televize nějakým způsobem podílet na propagaci příjmu digitálního vysílání?
F.Fenič: Podle jakéhosi průzkumu, který jsem četl minulý týden, asi 25% diváků počítá s tím, že si pořídí set-top box poté, co začne vysílat nová plnoformátová digitální televize. A my začátek naší televize vnímáme jako opravdový start digitalizace v České republice. Ukazuje se, že FEBIO TV je u diváků spojována s velkým očekáváním. Nám nezbývá, než se pokusit toto očekávání naplnit. Určitě budeme hledat způsob, jak samotný start naší televize propojit s upozorněním, jakým technickým způsobem je možno nás přijímat. Vzhledem k tomu, že jsme na multiplexu Českého telecomu, věříme, že nás Český telecom se svými technickými i propagačními možnosti v tomto úsilí podpoří.

ČM: Chcete být zaměřeni na menší divácké skupiny. Jak byste tyto cílové skupiny přesněji charakterizoval?
F.Fenič: Chceme být televizí „tou třetí vzadu“. Nemáme ambice svádět boj s Novou nebo s Primou. Chápu jejich pozici, rozumím ji a také si myslím, že si ji u svých diváků mohou udržet. My chceme hledat na trhu diváky, které tyto současné televize neuspokojují. Český trh je silně podhodnocen ve srovnání s jinými zeměmi EU (např. Řecko, Portugalsko apod.). Podle všech našich průzkumů se nám ukazuje, že je u nás prostor pro další plnoformátovou televizi. Jestli pro více dalších, to nevím, ale určitě alespoň pro jednu ano. A touto televizí bychom chtěli být my. Na trhu jsou stále některé  skupiny diváků, o které se nikdo neuchází. Třeba jen Slováků žije v Čechách  7 až 9 % . To je pro nás silná skupina. Také programování pořadů součastných televizí nenabízí alternativní řešení. Dnes je běžné, že si po desáté večer zapnete televizi a na všech kanálech vám nabízejí detektivku. My se tedy pokusíme najít i jinou cílovou skupinu…

ČM: Uvažujete o propojení FEBIOFESTU a vaší televize. Ostatně to byl jeden z hlavních motivů vaší žádosti o licenci. Můžete být konkrétní?
F.Fenič: Jedním z hlavních důvodů bylo především získání prostoru pro naši vlastní tvorbu, který jsme po jedenácti letech ztratili u veřejnoprávní televize. Ale je faktem, že nevím o žádné televizi v Evropě, která by měla svůj vlastní velký filmový festival.  Tedy potenciální obrovský zdroj programu, který se na televizních trzích běžně nenabízí. Febiofest vyrostl v akci, která je svým rozsahem, počtem filmů, počtem sálů i diváků skutečně největší ve středoevropském teritoriu. Za 14 let trvání festivalu jsme si vybudovali řadu kontaktů, které ostatní komerční televize nemají především z toho důvodu, že se pohybují jen na televizním trhu. Ten je limitován nabídkou, do které se velká část světové tvorby vůbec nedostane. My komunikujeme s více než 60 zeměmi světa, v každé té zemi máme kontaktní osobu, a to je know – how, které v tuto chvíli nikdo jiný nemá k dispozici a ani hned získat nemůže. Proto si od počátku říkám, že by bylo škoda takové možnosti nevyužít. Existuje řada kinematografií, které jsou z pohledu českých komerčních televizi okrajové, ale přitom je v nich potenciál, o kterém u nás nemá nikdo tušení. Nabízejí i významnou a komerčně úspěšnou tvorbu..Vezměte si například součastnou mexickou kinematografii… I to mohou být  velké zdroje pro komerční televizi. Jsem člověk, který hodně cestuje. Už jsem navštívil asi 85 zemí světa a všude sleduji televizi. Snažím se pochopit filozofii programové sklady a musím říci, že už se mi několikrát stalo, že jsem se setkal s velice pozoruhodným formátem, který mě osobně zaujal a přitáhl k obrazovce a přitom se o něm vůbec neví na televizním trhu mimo tuto danou zemi…. Televizní trh, který je ovládán velkými produkčními giganty, není totiž schopný každý lokální nápad zaregistrovat. Febiofest tedy chápu jako základnu doplňkových informací a zdrojů naší televize. Zároveň ho chápu jako kulturní aktivitu, která má v sobě velký potenciál sloužit televizi a jejím divákům. Febiofest má dnes vedle hlavního festivalu i dětskou část a  hudební  festival. To jsou akce, které se dají využít a ještě více rozvinout v rámci jakéhosi silného komerčního kulturního domu.

ČM: Jako plnoformátová televize budete vysílat také zpravodajství a publicistiku. V jakém rozsahu?
F.Fenič: Vysílat je budeme, protože podle licenčních podmínek musíme. Budeme je vysílat v rozsahu adekvátním komerční televizi. Uvědomujeme si, že ani zpravodajství, ani publicistika nebudou pilířem naší televize. Myslím, že publicistika by měla i nadále zůstat výsadou veřejnoprávní televize a zpravodajství výsadou zpravodajských kanálů, které budou na trhu. Nemá smysl, abychom s nimi vstupovali do soupeření. Proto zpravodajství chceme dělat prestižně, názorově zajímavě, chceme hledat osobnostně jiné tváře, než mají stávající televize, ale jeho rozsah nepřekročí obvyklý rámec komerčních televizi. A v publicistice se budeme soustřeďpvat více na kvalitu tak, jak to studio Febio po celou dobu své existence dělalo. Myslím, že v tom jsme zkušení, protože jsme svou autorskou tvorbou udělili mnohokrát lekci i veřejnoprávní televizi. Naše dokumenty byly nejednou schopné vyvolat nesrovnatelně větší zájem než obdobná tvorba přímo ze zdrojů  ČT.

ČM: V rozhovoru pro RadioTV jste mluvil o procentech uváděné tvorby. Z vašich údajů vyplývá, že se budete orientovat převážně na evropskou tvorbu. Počítáte i s tvorbou americkou?
F.Fenič: Určitě, ale neuváděli jsme to v žádosti v procentech, protože americká tvorba není v podmínkách licence RRTV. Je přece přirozené, že budeme hledat všude to nejzajímavější, co je na trhu. Nejprve nás však čeká nelehký úkol přesvědčit náš i světový trh o pevném postavení naší televize, o tom, že jsme a budeme seriózními a spolehlivými partnery tak, jak jimi vždy bylo studio Febio a Febiofest.. Ale na to jsem zvyklý, že vždycky musíte partnery i diváky přesvědčit především svou prací a svými výsledky...

ČM: Počítáte s necelou miliardou korun na investice vaší televize. Máte už teď představu o ročním rozpočtu v době rozběhu vysílání?
F.Fenič: Samozřejmě, ale tyto informace vám nemohu poskytnout. Stejně tak nebudeme zveřejňovat informace o programu dříve, než je to obvyklé u ostatních televizi. Vše je ale precizně spočítané a zpracované, protože pro nás pracují skuteční odborníci. Mohu říci jediné – počítáme se vším, tedy i tím, že současné předpokládané náklady na start nemusejí být konečné. S investory jsme dohodnuti, že pokud situace bude vyžadovat další finanční prostředky, tak je budou investovat.

ČM: Chystáte také vlastní televizní budovu. Kde?
F.Fenič: Hledám takové místo, které by bylo perspektivní, protože buduji televizi,  která tady chce být po celou dobu platnosti licence. Proto máme vytipované budovy s dostatečně velkým pozemkem, abychom se mohli v případě potřeby rozšířit nebo tam pro nějaký pořad postavit scénu a podobně. Uvažuji v dlouhodobém horizontu a počítám se vším, aby si naše televize v budoucnu poradila s každou situaci, kterou by její rozvoj nebo vývoj na trhu mohl přinést.

ČM: Uvažujete zhruba o stovce zaměstnanců, svůj tým nyní budujete. Je těžké shánět kvalitní odborníky?
F.Fenič: Pro nás to těžké není, protože ve Febiu jsme si vytvořili zázemí asi 160 tvůrců. Nebyli jsme totiž typická produkční firma, ale autorská dílna. Co mě upřímně velmi mile překvapuje je, že právě lidé, kteří s námi spolupracovali, nás velmi podporují a chtějí být oporou i pro FEBIO TV . Co se týče managementu, musím říci, že jsem se zatím setkal jen s jedním případem, kdy jsme si na trhu někoho vybrali a oslovili, a on odmítl. Byl to ale případ, kdy jsme za ním přišli pozdě. Až ve mně ta důvěra vyvolává strach, abychom nezklamali.  Vždyť víte, jak někdy končí favorité ...

ČM: Budete myslet i na dětského diváka a máte v plánu třeba i původní seriálovou tvorbu, která v poslední době zaznamenává značný divácký ohlas?
F.Fenič: Protože chceme být televizí pro produktivní věk , tak se speciálním pořadem pro děti zatím nepočítáme, ale samozřejmě se v programovém schématu mohou objevit pohádky či animovaná tvorba. Speciální pořady jsou ale, podle mého mínění výsadou veřejnoprávní či specializované dětské televize. Pokud jde o seriálovou tvorbu, pak určitě o ní uvažovat budeme, a to v různých žánrech.

ČM: Rozjezd vaší televize máte plánovaný na první jarní den příštího roku. Je to opravdu realistické datum?
F.Fenič: Musí být. Samozřejmě leccos se může stát. My nakonec dodnes nemáme od RRTV žádné vyjádření, že nám licenci udělila. Máme tu informaci jen převzatou z médií. Právně tedy pro nás ještě rozhodnutí rady neexistuje. S termínem pracujeme, protože je dobré si vytyčit časový plán. Středu 21. března  jsem vybral proto, že mám rád symboly a symbol jara se mi zamlouvá. Rád bych, abychom z toho i do budoucna udělali tradici: Febio TV přináší jaro. Navíc toto datum se kryje s plánovaným termínem startu 14. ročníku Febiofestu 2007, takže se nabízí propojení.

ČM: Před žádostí o licenci jste uvažoval o realizaci filmu. Bude mít majitel Febio TV na film někdy čas?
F.Fenič: O filmu jsem uvažoval, protože mě už práce mého studia nenaplňovala tak jako v začátcích. Navíc, veřejnoprávní televize nám poskytovala čím dál menší a menší prostor a zmocňovala se mě únava z neustálého boje s některými zaměstnanci této instituce, kterým jsme prý „brali práci“…  Také jsem měl pocit, že už je ze mě více manažér než režisér. Když jsem si tedy po letech zkusil napsat scénář k celovečernímu filmu, povzbudilo mě, že byl pak oceněn ve scénáristické soutěži Českého lva. Bylo to pro mě znamení, že ještě ve mně žije i umělec.A právě tehdy, jako už mnohokrát v mém životě, se objevila myšlenka, kterou jsem se do té doby nikdy nezabýval. Jedna moje slovenská kamarádka, která působí v Praze, se mě u kafe zeptala, jestli už připravuji projekt pro digitální televizi. Vůbec jsem ji nerozuměl, a tak vysvětlila , že si myslela, že přece nebudu do konce života prosit u nějakých dveří v České či jiné televizi a že se domnívala, že k tomu směřuji... Znělo to tak samozřejmě a logicky, že jsem se nejdřív ani nezmohl na slovo. Vzpomněl jsem si na studio Febio, které jsem také kdysi zakládal jako zázemí pro sebe a nakonec skončilo jako zázemí pro jiné tvůrce, a tak jsem nakonec jen zakoktal: „A proč zase já?“. Dostalo se mi lakonické odpovědi: „A kdo jiný?“. Já jsem do té doby nikdy o televizi neuvažoval a ani digitalizaci jsem nesledoval. Ale v mém životě to takto bylo vždycky. Nikdy jsem třeba neuvažoval ani o tom, že bych byl režisérem. Doma jsme dokonce televizi neměli. Všechno v mém životě přišlo tak nějak náhodou…. Samozřejmě, její myšlenka se mi zadrhla pod kůži. Několik měsíců jsem se pak tím trápil. Stále jsem si kladl otázku, na co mi to bude a proč se o něco takového vůbec pokoušet…?! Navíc mi to přišlo nerealizovatelné – kdo mi dá  takové peníze? Pak jsem o tom začal mluvit s dalšími známými, a nejen že všichni tuto ideu přijímali s nadšením, ale někteří mi nabídli i pomoc. Nejvíce Petr Sládeček. Nebýt jeho, asi bych do toho nešel. Řekl mi: „Svůj film můžeš natočit ve své televizi…“ . A také: „Pro dobrou myšlenku se peníze vždy najdou…!“. Uvědomil jsem si, že by to bylo přirozené vyvrcholení práce mého studia, že film se dá nejen odložit, ale může ho dnes natočit kdokoliv, ale tato výzva přichází právě teď a právě ke mně. Nevlastním sice naftové doly, ale dokázal jsem třináct let s úspěchem oslovovat diváky všech existujících českých televizí, přicházet s formáty, z nichž některé se staly legendou a vybudovat něco, o čem na začátku všichni tvrdili, že to nemůže přežít a uživit se… Věřím, že pro vznik nové a zajímavé televize je to důležitější než naftové doly – i když ze začátku bude na penězích hodně záležet, protože vznik televize není laciná záležitost. Ale objevil jsem zkušené a osvícené investory, dal dohromady výjimečný tým. Nepochybuji o tom, že jsem dal přednost lepší a větší výzvě, která bude nesrovnatelně úspěšnější než jeden film, na který se může po pár dnech promítání zapomenout …

Dana Jaklová