DIGIZONE.CZ

Asi největší očekávání z šestice nových digitálních stanic, které 4. dubna obdržely licenci od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, vzbuzuje televize Febio. Její tým se má tento víkend sejít na prvním velkém zasedání, na kterém společně s investorem doladí programové schéma a rozhodne o dalším postupu při přípravách na start vysílání. Fero Fenič v rozhovoru pro DigiZone.cz nevylučuje, že by k němu mohlo dojít dříve než 21. března 2007.

Televize Febio se označuje za tu „třetí vzadu“, která by měla oslovovat diváky, jimž nevyhovuje program Novy a Primy. Máte poměrně ambiciózní plán dosáhnout deseti až patnáctiprocentního podílu na trhu. Je to ale reálné, když po zavedení digitální televize bude na trhu tolik stanic?

Podíl Novy není výsledkem její kvality, ale monopolní pozice, kterou získala tím, že jsme ji jednoho dne měli všichni na pozici původního federálního kanálu ČST. Prima má určitě taky svoje věrné diváky, ale zároveň jsem přesvědčen o tom, že existuje velká skupina lidí, kterým tyto dvě televize nestačí. Satelitní a kabelové společnosti sice šíří specializované monotematické kanály, třeba dokumentární, přírodovědné nebo pro ženy, ale ve výsledku o ně není tak velký zájem jaký vyvolávají plnoformátové televize.

 

Proč by měl být zájem o dalším plnoformátovou televizi právě v České republice?

 

Analyzovali jsme trhy podobné tomu českému a zjistili jsme, že je tu místo minimálně pro jednu další takovou stanici. Když přicházíte s tak ambiciozním záměrem, nemůžete si přeci dopředu dávat malé cíle a spokojit se s pozicí outsidera… Proto jsme si vytkli cíl, který se pohybuje okolo deseti až dvanácti procent. Nárůst bude velmi pozvolný, takového výsledku bychom rádi dosáhli až po několika letech, kdy budou všechny televize vysílat už jen digitálně. Pak, až se ocitneme všichni na stejné závodní dráze, dojde ke skutečnému lámání chleba a uspěje ten, kdo bude šikovnější. Naše televize nebude mít tolik peněz jako Nova, nebo i Prima, ani nebude s nimi soupeřit v nákupu hollywoodských trháků. To však může být i naše výhoda, abychom nikdy nezlenivěli a museli stále přicházet s něčím novým, hledali nápady a originalitu. Vždyť dnešní divák se už také posunul trošku dál a bude stále více vybíravější.

 

Cílíte na mladé, inteligentní diváky. Mají ale takoví lidé čas sledovat televizi? Nejsou to lidé, kteří si raději přehrají oblíbený pořad v době, kdy na něj budou mít čas, podobně jako to je už dnes možné na internetových stránkách České televize?

 

Samozřejmě že v té naší cílové skupině je určitě velká část diváků, která televizi vnímá jako doplňkovou záležitost a třeba v hlavním čase ji vůbec nesleduje. Když ale mluvím o produktivním věku, myslím tím všechny sociální skupiny. Budeme se snažit koncipovat program tak, abychom ve schématu reflektovali právě rozvrstvení všech těchto skupin. Chceme více diferencovat vysílací časy než současné televize. Mohl bych vám to doložit přímo na struktuře vysílacího dne, ale tím bych dopředu všechno prozradil, a to nechci. Naše pozice je nesrovnatelně těžší než u kterékoli jiné televize, protože Nova a v podstatě ani Prima s nikým příliš bojovat nemusely.

Nedá se alespoň říct, co budete považovat za pilíř programu? Na Nově to je zábava, Prima se charakterizovala jako rodinná či spíše ženská televize.

Vůbec nemůžu říci, že by nějaký typ pořadu u nás byl nosnější než jiný. Naše odlišnost by měla být v trochu jiném vkusu a výběru pořadů, které součastné televize odmítají. Určitý základ budou tvořit pořady, které jsou spojeny s historií Febia. Možná budeme mít méně filmů než mají současné televize, protože budeme mít méně akvizice. Ale to bych zase prozrazoval víc, než chci.

 

Jak podrobně to máte rozplánované?

 

Schéma máme velmi podrobně rozpracované už dva roky a postupně ho inovujeme. K takové základní programové shodě bychom měli dojít tento víkend, kdy máme první velké dvoudenní zasedání managementu. Sejdeme se mimo Prahu i se zástupci našeho investora a několika odborníky, kteří nám poradí v některých otázkách.

 

Na internetových stránkách Febio TV máte anketu, ve které se ptáte, jaký dosud vysílaný cyklus Febia by diváci uvítali na vaší televizi. Febio ale nemá k pořadům, které vyrobila pro ostatní televize, práva. To byste je točili znovu od začátku?

 

Televizím jsme prodali vždycky jen konkrétní pořad. Česká televize na počátku devadesátých let měla monopol na původní tvorbu a nakupovala od nezávislých výrobců pouze s podmínkou, že získávala pořad se všemi právy a neomezeně. Neměli jsme na výběr… Proto ty staré, již odvysílané pořady, nemůžeme ani reprízovat. Ale koncepce i název jsou naše a můžeme si s nimi dělat, co chceme. Proto Česká televize nemůže točit nové díly Genu nebo Cestománie. To všechno, co jsme kdy vytvořili, jsou naše ochranné známky. V jejich výrobě můžeme pokračovat bez problémů a vysílat je u sebe.

 

Neuvažovali jste o tom, že byste k těmto pořadům zpětně vykoupili práva?

 

Myslím si, že to nemá smysl. Mnohé z těch pořadů už zestárly, nebo jsou překonané. Ale máme i věci, které bychom mohli vysílat. Třeba u filmové verze České sody jsme koproducenti a na obrazovkách dosud nebyla uvedena. A také nám patří něco z toho, co za čtrnáct let ve Febiu vzniklo a co jsme nevyráběli pro Českou televizi. Je to několik desítek pořadů, kde práva zůstala Febiu. Třeba cyklus V.I.P., - Vlivní lidé a některé samostatné dokumenty.

 

Týká se to i Nové cestománie na Nově?

 

Ne, tam to je podobné jako u ČT. Nova v podstatě použila model ČT, protože do té doby neměla žádné smlouvy s nezávislými producenty, takže když jsme s nimi jednali, stalo se to, co je v Česku obvyklé: měli na stole naši smlouvu s ČT.

 

Jak je to možné?

 

Na to se zeptejte v ČT.

 

Takže se může stát, že proti Cestománii na televizi Febio poběží původní Cestománie na ČT nebo Nová Cestománie na Nově?

 

Teoreticky ano. Nedá se tomu zabránit.

 

Febio produkuje především dokumenty a dokumentární cykly, má za sebou i jeden film. Budete si vyrábět i vlastní seriály a zábavné pořady?

 

Ano, určitě.

 

Jednáte s dalšími koproducenty, kteří by se na těchto pořadech podíleli, nebo si je bude vyrábět sami?

 

Chceme navázat kontakt se všemi nezávislými producenty. Brzy plánujeme setkání, kde bychom jim předestřeli naše záměry a vyzvali k nabídkám na spolupráci. Ale mnozí se nám už ozývají sami. Pro Febio za jeho historii pracovalo na 160 režisérů, vedle toho další desítky kameramanů, střihačů a zvukařů. Někteří z nich dnes mají vlastní studia. Dnes už je těch možností na trhu skutečně dostatek, z nezávislých produkčních společností se už dá vybírat. Pro komerční televizi, jakou chce být ta naše, je to dobrý výchozí stav. Dnes už se dají najít kvalitní výrobci pro všechny žánry, které naše plnoformátová televize chce nabídnout – od hraného seriálu a zábavního pořadu, přes dokumenty, publicistiku až po talk show. V jakém rozsahu je nabídneme, o tom rozhodne divák, protože nepochybně podle něho budeme program upravovat. A jak zásadně, to ukáže až čas.

 

Ale asi ne tak zásadně jako Nova, která nikdy nezačala vysílat podle vlastního projektu?

 

Rozhodně ne. Rozdíl mezi mnou a Novou je obrovský. Za prvé: Nova se nikdy ani nepokusila původní projekt realizovat. To znamená, že ho asi od začátku ani nemysleli vážně. Já ho myslím vážně.

 

Bavil jste se o tom s Petrem Sládečkem, který je rozvojovým manažerem televize Febio a byl u začátků Novy, takže se podílel na jejím programu?

 

Pokud vím, tak Petr Sládeček vstoupil do Novy asi tři nebo čtyři měsíce po udělení licence. Takže nastoupil do vlaku, který už měl určený nějaký směr. Nepodílel se na původním projektu a ze své pozice těžko mohl změnit strategii, kterou určil strojvůdce. Tady byl se mnou u projektu FEBIO TV od samého začátku a nepochybně celý projekt také hodně ovlivnil. Mohl aplikovat svou zkušenost, abychom už nedělali tolik chyb a zmatků, jako tomu bylo u Novy v jejích začátcích. Viděl jsem před pár dny záznam ze startu a prvních dní vysílání. Dnes se tomu ani nechce věřit, jaké bláboly vysílala televize, které vše padlo zdarma do lůna a měla monopol, jak byla amatérská. A také, jak její celá počáteční koncepce byla především ješitním osobním soubojem tehdejšího ředitele Novy s ředitelem veřejnoprávní televize. I svoje sídlo - Měšťanskou besedu tehdy demonstrativně koupila za sumu, za kterou ji – ani po několikaletém strmém růstu cen nemovitosti v centru Prahy, již nešlo později prodat.

 

Kolik bude stát sídlo televize Febio?

 

To vám taky neřeknu, protože ho ještě nemáme. Stále ještě hledáme.

 

Naznačoval jste, že už máte na Praze 5 vyhlédnutý nějaký pozemek.

 

Hledáme spíše budovu a měla by to být investice v řádu několika desítek milionů korun.

 

Taky jste říkal, že chcete větší pozemek pro další případné projekty. Jaké?

 

Především chci prostor, který by té televizi dovoloval jakýkoli rozvoj. Když se dívám na sídla současných komerčních televizí, tak jedna je v nájmu, kde za ta léta utratila stovky milionů korun a mohla už dávno sídlit ve vlastním a druhá sice má vlastní budovu, ale přímo na rušné městské ulici, kde si nemůže postavit žádné zázemí pro reality show a pronajímá si pozemek, ze kterého jí pak nájemce vystěhuje. Takovým chci problémům předejít.

 

Čili uvažujete o něčem na způsob slovenské Markízy, která si postavila budovu opravdu na zelené louce na okraji Bratislavy, včetně restaurace a prostor pro veřejnost?

 

Tak nějak. Nechci, aby na nás mohl vzniknout jakýkoli tlak, protože když jste v nájmu, může vás kdokoli ohrozit. Tato televize by měla být soběstačná a nezávislá. Mít možnost například kdykoliv přistavět pár kanceláří nebo mít kde postavit scénu pro natáčení seriálu, či vytvořit amfiteátr pro přenos koncertu a podobně. To je můj ideál nezávislosti. Stejným způsobem se staví filmová studia a také mnohé televizní stanice ve světě. Když stavíme na zelené louce, chceme se poučit ze všech nedostatků ostatních. Investor nás v tomto přístupu podporuje.

 

A znamená to, že uberete peněz na program a část jich dáte na vybudování vlastního sídla?

 

To určitě ne. Investor přišel před tři čtvrtě rokem, nepohyboval se na mediálním trhu a nevěděl skoro nic o televizi. Po tom, co s námi absolvoval, dnes ví o digitální televizi tolik, co my. Přineslo nám to jednu velkou výhodu: jeho podpora tomuto projektu velice rychle stoupla. Dnes to má třeba ten dopad, že sám projevuje zájem, jestli například nejsou investice na program poddimenzované, nebo jestli nepotřebuje posílit jiná oblast. Také je připraven vytvořit rezervy na případné období neúspěchu a konkurenčního boje. Dnes se dá těžko odhadnout, jak nás budou reagovat ostatní televize, jestli nás budou ignorovat nebo půjdou do střetu.

 

Původní investice je okolo jedné miliardy korun, včetně pozemku a sídla televize?

 

Zhruba ano.

 

Jak jste vlastně přišli na společnost Arca Capital Bohemia?

 

K informaci o televizi Febio se investor dostal náhodou, protože se objevila na finančním trhu v zahraničí. Ze začátku ho spíš nezaujala. Ale pak zjistil, kdo stojí za tímto projektem a změnil názor. Kontaktovali mě a začali se zajímat o podrobnosti. Já jsem například vůbec netušil, že za nimi stojí slovenský majitel. Poprvé jsem se setkal pouze s jeho vyslancem, s majitelem jsem se poznal až po několika měsících jednání, když už bylo jasné, že chceme spolupracovat.

Jak dlouho jim trvalo, než se rozhodli, že do toho s vámi půjdou?

Bylo to docela rychlé, protože jsme na konci léta měli neveřejné slyšení před Radou pro rozhlasové a televizní vysílání o finanční stránce projektu a já jsem musel jasně deklarovat, kde vezmeme peníze. Původně jsem měl jiného investora, jednu renomovanou zahraniční finanční společnost, ale nebyla to pro mě ideální verze.

 

Proč?

 

Z mnoha důvodů. Myslím, že ani nebyl jednoznačně rozhodnut a spíš tu investici chtěl zprostředkovat. Nynější investor jí věří a stejně tak nám. Umožní nám realizovat projekt tak, jak chceme. Od začátku říká, že do programu nám mluvit nebude. Důvěra z jejich strany je opravdu obrovská. To je pro mě velmi důležité, protože my ten projekt chceme naplnit. V tom je rozdíl mezi mnou a původním projektem Novy. I když nevím, jestli ta televize bude za pár let stejná jako na začátku, protože pod tlakem trhu každá věc prochází nějakým vývojem. Jsem smířen i s tím, že za pár let to může být televize, která už nebude plně odrážet moje záměry. Můžou se ukázat naivní a jednoduše nenajdou své diváky. Ale pokud by se to stalo, pak to bude jenom důsledek objektivních okolností, ale nebude to proto, že jsem chtěl někoho podvést.

 

Takže se přizpůsobíte zájmu diváka.

 

Těžko můžete prodávat něco, co od vás nikdo nekupuje. To byste nepřežil. Má čtrnáctiletá producentská zkušenost mně naučila rozumět slovům „nikdy neříkej nikdy“. Naše situace bude o to komplikovanější, že vcházíme na plně konkurenční trh, kde jsou již etablované a úspěšné televize s velkým náskokem před námi. Pokud budeme chtít přežít, budeme muset také někdy ustoupit. I když nebudeme žádný artový kanál nebo další ČT 2, náš koncept skutečně vibruje někde mezi komerční stanicí a veřejnoprávním kanálem. Proto projde těžkou zkouškou, ve které ale budou rozhodovat diváci. Když nám svým zájmem dají šanci, určitě nalezneme způsob jak jejich zájmu vyhovět, ale přitom nepodlézat laťku vkusu. Ve tvorbě Febia jsem si právě toto „vibrování“ dobře odzkoušel.

 

Ona je otázka, jestli třeba ČT 1 je veřejnoprávní program.

 

To je věčná otázka. Já nemám žádné předsudky a nejsem nositelem žádných pravd, jako tomu bylo kdysi na Nově, kde se tvrdilo, že dokument na komerční televizi nepatří. Myslím si, že na komerční televizi patří vše, na co jsou diváci ochotni se dívat. Pokud se jim budou líbit dokumenty, budeme je dávat a ještě je posílíme. Nejsem ani okouzlen svou vizi tak, že bych nepřipouštěl jiné názory. Obklopuji se lidmi, kteří jsou schopnější než já. A nemám z toho mindrák. Nepotřebuji kolem sebe méně schopné lidi, kteří mi budou poklonkovat, jak to mají mnozí podnikatelé. Já chci být obklopen lidmi, kteří mně budou inspirovat a vedle níž se budu dál rozvíjet.

 

 

Vrátím se ještě k investorovi, společnosti Arca Capital. Ta deklarovala, že do televize Febio vstupuje na pět let…

 

Finanční skupiny mívají obvykle investice do pěti let. Proto je logické, že se budou chovat podle situace, která bude na trhu a která může toto období i zkrátit.

 

Mají předkupní právo na podíl v televizi Febio?

 

Ano, budou mít podíl podle zákona. Já si ponechám 66 procent a zbylých 34 procent bude patřit jim.

 

Na webu uvádíte, že budete poměrně malá televize s osmičlenným managementem. Můžete vyjmenovat jednotlivé funkce?

 

Bude tam generální ředitel, marketingový ředitel, ředitel výroby a techniky, finanční ředitel, ředitel zpravodajství, ředitel rozvoje… Funkce programového ředitele nebude.

 

Jak to?

 

Funkci programového ředitele budu z pozice prezidenta společnosti naplňovat já ve spolupráci s vedoucími programové skladby a akvizice. Došli jsme k názoru, že pokud je ten projekt takto spojen se mnou a pokud nesu kůži na trh vůči veřejnosti tak vůči investorům především já, tak že bych měl být ta osoba, která bude mít v programové oblasti poslední slovo. Konečná podoba programu by tedy měla podléhat mému schválení. V tuto chvíli ještě nedokážu odhadnout sílu svého vlivu, protože nepochybně budu respektovat lidi, kteří mají s obdobnou činnosti velkou zkušenost z jiných televizí, zatímco já takovou zkušenost zatím nemám. Chci však, aby tam nepřevládl trend programování současných komerčních televizí.

 

Zatím jediným veřejně známým členem vedení televize Febio je ředitel rozvoje Petr Sládeček. Můžete jmenovat další manažery?

 

Původně jsme to chtěli udělat do konce května, ale u některých lidí nám to zkomplikovalo jejich současné zaměstnání. Proto naše ideální představa, že je všechny najednou představíme novinářům, se zatím nedá realizovat. Spolupracujeme s nimi, účastní se našich schůzek a více méně všichni začnou pro Febio pracovat v průběhu června, byť někteří ještě externě. Ale představíme je až na konci června.

 

Počítáte třeba s Tomášem Klvaňou, který byl mluvčím projektu televize Febio?

 

S Tomášem Klvaňou budeme spolupracovat, ale vzhledem k tomu, že jsme se s ním domlouvali už přede dvěma lety, našel si mezitím nějaké jiné uplatnění. V této chvíli vzhledem k jeho pracovním závazkům a smlouvám není možné ho použít tak, jak jsme původně uvažovali, tedy jako ředitele zpravodajství. Bude s námi spolupracovat externě, zúčastní se některých našich zasedání.

 

A máte už na tuto pozici někoho jiného?

 

To je jediné místo, kde nemáme definitivně rozhodnuto. Máme několik tipů, ale vzhledem k prodlužování procesu udělování licencí nám několik variant, o kterých jsme uvažovali, padlo.

 

Na pozici generálního ředitele jste chtěl Richarda Rybníčka, současného generálního ředitele Slovenské televize.

 

S panem Rybníčkem pokračují jednání, ale rozhodnutí bude učiněno až v druhé půlce června. Souběžně, samozřejmě, uvažujeme i o dalších kandidátech.

Za předběžný termín zahájení vysílání jste stanovili 21. březen 2007, den startu příštího Febiofestu. Jakým způsobem propojíte festival s televizí?

Zatím to je jen předpokládaný termín. Mně se ale toto datum líbí. Pozdější termín by byl komplikovanější. Už tento je celkem riskantní, protože všechny zkušenosti naznačují, že pro spuštění nové televize je nejlepší podzim, nebo začátek roku tak do února, kdy je ještě krátký den a zima, takže sledovanost televizí je vyšší. Na jaře se to zhoršuje. Nemluvě o tom, že je to komplikované i marketingově, protože většina reklamních agentur a zástupců velkých firem už má svoje obchodní plány na daný rok naplněny a mají už dávno vykoupeny reklamní časy. Proto bude velice komplikované získávat v prvních měsících reklamu, na které jsme závislí, a tím pádem se prodlouží období, kdy budeme vysílat skoro bez příjmu. Ale nedá se s tím nic dělat, musíme se s tím poprat, protože vysílání musíme zahájit rok od udělení licence. Pokud bychom ale ten termín posouvali, tak jedině směrem blíž k Novému roku.

 

Febiofest už tedy nepoběží na žádné jiné televizi, jenom na Febiu?

 

Samozřejmě se toto spojení nabízí, byla by to zajímavá kombinace. Uvažujeme o tom, že bychom v prvních dnech vysílání měli netypické schéma, které by odráželo to, že probíhá festival. Některé pořady by běžely přímo z něj.

 

Včetně filmů, které nabídne Febiofest?

 

Ano, chtěl bych, abychom se pokusili o takovou zvláštnost, nabídli bychom divákům festivalové chuťovky. Ale pokud by i veřejnoprávní televize měla zájem na další spolupráci s Febiofestem, nebylo by to špatné. Můžeme se domluvit.

 

Jak se vlastně ČT tváří na to, že chystáte vlastní televizi?

 

Nesetkal jsem se ze žádnou negativní reakci. Z Kavčích hor zatím přichází jenom gratulace.

 

Vaše televize hodně sází na interaktivitu. Co když si ale většina českých domácností nakoupí jednoduché set-top-boxy pro pouhý příjem televizního signálu, bez možnosti využívat tyto doplňkové služby?

 

Předpokládáme, že to tak bude. Všechny průzkumy naznačují, že čeští diváci budou kupovat hlavně levné set-top-boxy. Proto také ze začátku počítáme pouze s jednoduchou interaktivitou, hlasováním, kontextovými soutěžemi. Budeme sledovat, jak se vyvine trh s přijímači. Ve hře je také to, že Český Telecom prosazuje novější standard digitálního vysílání s vyšším rozlišením obrazu, což by bylo spojeno s kvalitnějšími set-top-boxy. Český Telecom by nepochybně našel způsob, jak je dostat k divákům, třeba v souvislosti s IPTV. Takže je možné, že toho část diváků hned zpočátku využije. V této chvíli je to ale jenom ve fázi dohadů a úvah.

 

Už jste s Českým Telecomem jednali, že byste vysílali v MPEG-4 a HDTV?

 

Zatím jsme jednat nemohli, protože s nimi ještě nemáme uzavřenou smlouvu o utajovaných skutečnostech. Ta u nás závisí na podepsání jednotlivých manažerských smluv. Ale toto by stejně měl rozhodnout někdo jiný. Představte si, že by každý multiplex vysílal v jiném standardu.

 

Představit si to umím, byl by to pěkný chaos.

 

Myslím, že se to musí nějak sjednotit. Není možné, aby se vysílalo několika systémy. Pokud o tom ale Český Telecom uvažuje, tak to asi také s někým konzultuje. Myslím, že to rozhodnutí padne někde mimo nás.

 

Budete nabízet i stahování pořadů, tzv. Video on Demand?

 

Ze začátku asi nejspíš ne. Ale pokud bude spuštěno vysílání na mobily, tak budeme o podobné službě uvažovat a budeme na to myslet i při vytváření našeho schématu, protože si myslím, že lidé na mobilu asi nebudou sledovat dvouhodinové nebo tříhodinové filmy. Takže při koncipování našeho schématu budeme počítat i s tím. Chceme být totiž s FEBIO TV dostupní všude, kde to bude možné.

 

Jan Potůček